Srpen 2018

Kdo je naladovaholka

30. srpna 2018 v 15:44 | naladovaholka |  ÚVOD
Začít psát si svůj deníkový blog je strašně jednoduchý.

Stačí jít z posledního sezení s psychoterapeutkou před nástupem do denního stacionáře a těšit se na to, jak konečně začnete pracovat na tom, aby Vám bylo líp. A zatoužíte po tom tu emoci zaznamenat jinam než blízkým do messengeru.

Ale vlastně, proč mi není dobře?

Dobrá, tak pěkně od začátku.



Jmenuji se... Eyra. Jasně. Budu si říkat Eyra. A určitě mě podle toho někdo pozná, ale u lidí, kteří mě tak poznají, mi to nevadí. Třeba se i časem rozhodnu svůj příběh (ano, bude z toho příběh!) sdílet dál než mezi své nejbližší přátele jinak než inkognito. Ale zatím je na to brzy.
Je mi o hodně víc než 20, ale pořád i celkem o dost ménně než 40 let, ale kdybyste nedokázali očima odhadovat věk, z mého chování byste to nejspíš nepoznali. Jsem totiž kouskem sebe dítětem, tím dítětem, jehož část děství jsem si nemohla prožít podle svých potřeb.
Léčím se totiž s F61 - smíšenou poruchou osobnosti a za čtyři dny nastupuji do denního stacionáře pro pacienty s emočně nestabilní poruchou, jinak řečeno hraniční poruchou osobnosti (též nazývanou zkratkou HPO).
Jak? Jak se to vlastně stane, že ze zakřiknutého dítěte vyroste osoba, která nezvládá přijmout sama sebe, a která se zakotví v pocitu "bolíměživot"? Nejspíš je to právě to, o čem tu budu v následujících devíti měsících povídat. Protože přesně taková je doba, po kterou bych v každý všední den měla do stacionáře docházet, stejně jako většina lidí chodí do práce, na přibližně stejný čas. A já pevně věřím, že až si po té době budu procházet články, které jsem tu zveřejnila, sama za sebou uvidím kus práce, který jsem udělala.


Tak zatím.



Ahoj ahoj ahoj!

30. srpna 2018 v 14:25 | naladovaholka |  ÚVOD
Ahoj ahoj ahoj!

Zamýšleli jste se už někdy nad tím, jak začít svůj nový blog?
A co zrovna ten o natolik vážném tématu, jakým je duševní onemocnění?
Chce to něco úderného!
Třeba: Tady najdeš pomoc od svých depresí!
Nebo: Známe zaručený lék na úzkosti!


Zní to hloupě, co?

Tak to prostě přejděme, vždyť co, má to být deník.


Deník o poruše osobnosti a o tom, jak jsem se rozhodla zvítězit boj s emočně nestabilní poruchou.



Takže ne, pomoc tu asi nenajdete. Ale já budu doufat, že tu někdo z Vás najde něco nového, ať už to bude pochopení nebo jen zkrácení dlouhé chvíle, a někdo třeba zjištění, že v tom není sám.



Tak tedy: Příjemné počtení;-)